Fotografie užovek pořízené v srpnu a počátkem září 2008 za ZŠ Vsetín, Sychrov

dospělá užovka s hlavou už pod zítkou....	sotva narozená háďata....
háďata ve skrýši u cesty...

Užovka hladká miluje otevřenou a prosluněnou krajinu stepního či lesostepního charakteru. Před intenzivním slunečním žárem se však stejně jako většina hadů ukrývá. Upřednostňuje teplé svažité kamenité biotopy s dostatkem úkrytů, jako jsou staré opuštěné lomy a pískovny, úbočí hor, kamenité stráně a železniční náspy, případně různé skalky, hromady kamení či staré polorozbořené zídky. Od oblíbeného stanoviště se příliš nevzdaluje a na jednom místě jí můžeme vídat slunit s překvapivou pravidelností. Často užovka hladká zasahuje až na okraj lidských sídlišť, do parků a sadů, vinic a zarostlých zanedbaných zahrad, nenajdeme ji však v kulturní zemědělsky využívané krajině a na větších plochách monokultur. Přestože dává přednost sušším biotopům a na vodě není závislá, lze jí často zastihnout v okolí vodních toků. Mokřinám a vlhkým místům se však vyhýbá a třebaže výborně plave, do vody vstupuje jen nerada. Nejhojnější je v nížinách - jen zcela výjimečně vystupuje nad 600 metrů nadmořské výšky, ačkoliv byla údajně pozorována až v 1500 metrech! Vzhledem k vyhraněným nárokům je u nás přes svojí relativní hojnost rozšířena pouze ostrůvkovitě, což samozřejmě úzce souvisí nejenom s vhodným biotopem, ale především s výskytem dostatečného množství její hlavní přirozené potravy - ještěrek. V jejím jídelníčku totiž převládají především různé druhy plazů, kromě již zmíněných ještěrek jsou to hlavně slepýši, ale také mláďata ostatních hadů. Jisti si před ní nemohou být ani juvenilní jedinci vlastního druhu. Zcela výjimečně se její kořistí mohou stát také drobní myšovití hlodavci, rejsci, případně vejce či mláďata na zemi hnízdících ptáků. Větší kořist se snaží uškrtit ve smyčkách, ale drobnější polyká vcelku. Nepohrdne dokonce ani hmyzem vhodné velikosti. K zimování vyhledává užovka hladká různé skalní rozsedliny, opuštěné nory po hlodavcích nebo dutiny pod kořeny stromů a keřů. Zpravidla zimují individuálně, někdy ale i ve větších skupinkách, dokonce pohromadě i s jinými druhy plazů, např. s užovkami obojkovými. Koncem října či začátkem listopadu zalézají, a probouzí se počátkem jara (většinou už na přelomu března a dubna), kdy intenzivně vstřebávají první sluneční paprsky. Bezprostředně po zimování samci vyhledávají samice, o jejichž přízeň mezi sebou bojují. Někdy se stává, že po zimě vyhladovělí a touhou ovládaní hadi v zápalu boje pozřou svého menšího a slabšího konkurenta, což vzhledem k jejich kanibalským sklonům ani tak moc nepřekvapí. Gravidní samice koncem září až začátkem října rodí do 15 mláďat, která se bezprostředně po porodu (někdy už přímo v kloace) osvobozují z tenkých blanitých obalů. Užovky hladké jsou totiž narozdíl od svojí blízké příbuzné - vejcorodé užovky západní Coronella girondica - oviviparní. To znamená, že rodí živá plně vyvinutá mláďata, která jsou už během několika minut schopná samostatného života. Za méně příznivých podmínek (např. z důvodu extrémně chladného léta) jsou samice schopny pozastavit vývoj zárodků a oddálit porod až na příznivější jarní období. V severnějších oblastech s nepříliš teplým klimatem zabřezávají samice jen každý druhý, někdy dokonce až každý třetí rok. Ačkoliv nejsou přímo závislé na místech vhodných pro inkubaci vajec, přesto se v době porodu zdržují v okolí hnojišť, kompostů a hromad tlejícího materiálu. Samice se tak instinktivně snaží přivést mláďata na svět v místech s velkou koncentrací hmyzu, který jim slouží jako první potrava. Mladé užovky po porodu nezůstávají dlouho u své vyčerpané odpočívající matky a snaží se ji co nejdříve opustit. Vrozený pud jim totiž napovídá, že by se pro ni mohly stát snadnou kořistí. Zpravidla hned po prvním svleku začínají lovit malé ještěrky, kobylky či jiný hmyz přiměřené velikosti. Užovky hladké dospívají přibližně ve věku 3 - 4 let.

Úkoly:
-pozoruj jedince užovky hladké na školním pozemku
-sleduj je zejména ráno (jaro, léto, podzim), kdy se vyhřívají na sluníčku a čekají až se jejich tělo zahřeje  (užovka je studenokrevná, jako všichni současní plazi)
-sleduj okolí jejích hnízda
-mladé užovky se rodí v září, říjnu... při troše štěstí je možné to vidět!! Mladé se snaží ihned dostat na skluníčka  a také pryč od matky, která by je zřejmě mohla ohrozit, jsou útočné hne dpo narození (paní učitelka Zalpetalová by mohla vyprávět, jedna sotva narozená užovka se jí zakousla do palce, ale naštěstí krev netekla :-))